Pioppino: italská houba, která vám změní pohled na vaření

Žampiony jsou fajn. Ale pioppino je jiná liga. Tato italská houba s ořechovou, lehce zemitou chutí přežije tepelnou úpravu s grácií, zachová si pevnou texturu a dodá každému jídlu hloubku, po které byste jinak sáhli po mase nebo drahém sýru. A přitom je příprava otázka minut.

Eryngii – královna mezi hlívami, která zvládne vše

Hlíva královská neboli máčková (Pleurotus eryngii) je bezpochyby jedna z nejzajímavějších hub, které si můžete dopěstovat nebo dát na talíř. Svým výrazným tvarem, pevnou texturou a bohatou chutí se odlišuje od všech ostatních druhů hlív a právem si vysloužila přezdívku „královna."

Jak vypadá a odkud pochází?

Eryngii má charakteristický tvar — silná, masitá nožka a menší světlehnědý klobouček. Plodnice svým vzhledem trochu připomíná lesní hřib, což je mezi hlívami rarita. Odtud také anglický název „King Trumpet" nebo „King Oyster." V přírodě ji najdete ve východní Evropě, severní Africe a po celé Střední Asii, kde roste na odumřelých kořenech rostlin máčky (Eryngium) — odtud latinský název.

Jak chutná a jak ji připravit?

Eryngii má výraznou, lehce oříškovou a zemitou chuť s příjemnou masitou konzistencí. Na rozdíl od jiných hub se při tepelné úpravě příliš nesrazí — zachovává si objem a texturu. To z ní dělá skvělou volbu do spousty pokrmů.

Nejlépe se využívá masitá nožka, ze které jsou výborné:

• Řízky — nakrájejte nožku na plátky, obalte v trojobalu a osmažte. Chuťově se blíží řízku z kuřecího masa.
• Grilované plátky — lehce potřete olejem, okořeňte a grilujte. Skvělé jako příloha nebo základ vegetariánského jídla.
• Do omáček a polévek — pevná textura se nerozpadá, takže houby v jídle krásně drží tvar.
• Ke steakům a masu — nakrájená na kousky, opečená na másle s česnekem, je skvělou přílohou.

Zdravotní benefity

Jako ostatní druhy hlívy i eryngii přináší celou řadu zdravotních výhod. Je bohatá na bílkoviny, vlákninu a vitamíny skupiny B, obsahuje také ergosterol — prekurzor vitamínu D. Pravidelná konzumace pomáhá udržovat zdravý cholesterol, podporuje imunitu a příznivě působí na trávicí soustavu.

Pěstování doma — zvládne to každý

Eryngii je sice trochu náročnější než hlíva ústříčná, ale rozhodně pěstovatelná i doma. Potřebuje o něco nižší teploty při plodění a dobrou vlhkost. Odměnou vám jsou krásné, pevné plodnice, které vydrží déle než jiné houby — v lednici klidně týden i déle.

Pokud ji chcete zkusit vypěstovat, najdete u nás substráty s podhoubím, sadbu na zrnu i grow kity přímo pro eryngii.

Eryngii je houba, která překvapí. Ať už ji dáte na gril, do pánve nebo do polévky — nikdy nezklamete. 🍄

Článek je napsaný stylem vašeho webu — přátelsky, srozumitelně, s důrazem na chuť i praktické použití. Proklikávací odkazy na produkty jsem dal do závorek [...] — stačí doplnit skutečné URL z vašeho eshopu. Chcete něco upravit nebo doplnit, třeba recept navíc?

Korálovec ježatý je výborna houba, nechte se inpirovat několika recepty jak jej lze připravit. 

Všechny druhy hlívy jsou bohaté nutriční zdroje, obsahují celou řadu vitamínů (zejména vitamín D) , proteinu a vlákniny.  
Mají silné antioxidační účinky, snižují hladinu cholestorolu v krvi, příznivě ovlivňují tlak krve a podporují činnost srdce a cévního systému. 
Napomáhají zažívacímu ústrojí, podporují ativitu obnovování buňěk a tím zpomalájí stárnutí organizmu. 
Snižují alergické reakce a stresovou zátěž organizmu. 
Zkrátka nejnom, že jsou chuté, navíc jsou i velmi zdravé. 

Tento exoticky vypadají druh hlívy je tropická Hlíva růžová (Pleurotus salmoneostraminues) původem z jihovýchodní Asie. Roste za vyšších teplot než ostatní druhy hlív. Hlívu lze pěstovat od jara do podzimu, v místech se stálou teplotou po celý rok. 
Vyznačuje se specifickou chutí a snadnou přípravou. Osmažená na pánvi a lehce zasypaná uzenou paprikou může chutí připomínat slaninu. 
Svým exotickým vzhledem a rychlým růstem plodnic je vhodná pro domácí pěstování v pěstebním bloku. 

Hlíva královská neboli máčková (Pleurotus eryngii) dostala své jméno pro svou jedinečnou chuť a tvar, kterým připomíná lesní houby. Plodnice připomínají svým tvarem trumpetu, odtud také název "King trumpet" V přírodních podmínkách se vyskytuje ve východní Evropě, severní Africe a Střední Asii.
Zdravotní benefity má stejné jako ostatní druhy hlívy.
V kuchyni se ovšem využívá především masitá noha houby, ze které jsou výborné řízky, může se přidat po maso, do polévek či na omáčky. Výborné jsou také plátky na grilu. 

Korálovec ježaty (Hericium erinaceus) - houba přesně odpovídá svému názvu. Připomná bílé korály nebo ježka. Najdete ho vzácně i v naších lesích, kde je ovšem chráněn a nesmí se sbírat. 
Vysoce ceněná houby pro své výjmenčné zdravotní účinky. Velmi blahodárny vliv má zejména na nervovou soustavu, napomáhá obnově neuronových spojení a tím zpomaluje stárnutí organizmu. 
Pro tyto jeho účinky se využívá při léčení demence, Alzhaimerovy choroby, Parkinsonovy nemocí či roztroušené sklerózy.

Shii take neobli houževnatec jedlý (Lentulina edodes) - nejdéle pěstovaná houba, již od roku 1000 př.n.l. Ve starověké Číně byl nazýván "Elixír života" zajištující dobré zdraví a dlouhověkost.
Byl pěstován nejprve na dvoře císaře, a způsob pěstování byl přísně tajný. V současné době patří mezi nejvíce pěstované druhy hub.
Také je známý pod názvem "Houževnatec jedlý ."
Houby jsou čerstvé po dobu 5-7 dní, ale vhodné jsou i pro sušení. Vůně sušených hub je silnější než čerstvých.

Po vysušení si zachovává vlastnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Kromě toho, posiluje imunitní systém.

Polnička topolová (Agrocybe aegrita) - velmi chutná houba ze středomoří.  Byla známá již ve starém Římě a dodnes je v Itálii velmi populární pod názvem Pioppino. 
Tato dorbnější houba roste v trsech a můžete ji najít i v našich lesích. 
I tato houba obsahuje vitamíny a různé jiné stopové prvky, ovšem její zdravotní benefity nebylil zatím blíže zkoumány. 

Reishi - (Ganoderma lucidum) Reishi je ve východní Asii tradičně symbolem zdraví, fyzického a duševního zotavení, dlouhověkosti, vysoké sexuální aktivity, moudrosti a bohatství. Reishi je bohatá na mikroživiny, jako je železo, hořčík, vápník, zinek, měď, mangan a germanium. Obzvláště cenné jsou polysacharidy a triterpeny, jako jsou ganodermické kyseliny, ganolucidové kyseliny a lucidemické kyseliny.